Stejně tak, jako existují nemoci spojené s nechutí k jídlu, vyskytuje se také chorobná závislost na jídle a na neustálém stravování. Nemoc se jmenuje syndrom Pradera-Williho a málo kdo ví, že ji lze rozpoznat již u malého miminka. Dítě trpící tímto syndromem je doslova okouzlující. Narodí se s mandlovými oči, světlounkou pletí a krásnými kaštanovými vlásky. Hlavním rysem, který je vzhledem k nemoci velice zvláštní je fakt, že příliš nejí. Proto by asi málo koho napadlo, že právě dítko s těmito příznaky může mít v budoucnu nemoc nezvladatelného obžerství.
Autor: michele cat
Nemoc byla poprvé popsána roku 1956 švýcarskými vědci, kteří jako základní příznaky určili nespavost, špatné vyvinutí pohlavních orgánů, poruchu učení, poruchu sociálního vývoje a samozřejmě obezitu, která je s přejídáním spojená. PWS je genetická porucha 15. Chromozomu, která poskytne přibližně každé 15 000 dítě na světě. Nemoc je neléčitelná, ale díky moderním technologiím a pokročilé medicíně ji lze korigovat, avšak dítě potřebuje neustálou péči a dospělí jedinec se stává prakticky nezvladatelným. Posedlost jídlem je pro obyčejného člověka nepochopitelná a nepopsatelná. Rodiče, kteří mají ratolest trpící PWS jsou pod neustálým tlakem. Svému dítěti musejí zdlouhavě vysvětlovat, že musí jíst menší porce než ostatní, neboť jeho metalismus pracuje jen z jedné třetiny, oproti ostatním dětem. Jakmile se dospělí člověk s tímto syndromem nehlídá a není pod stálým dohledem, stane se prakticky nezvladatelným a neuvěřitelně obézním. Pokud jste v televizi sledovali dokumenty a nejsilnějších lidí na světě, kteří měli třeba i půl tunu, většinou trpí právě tímto syndromem a potřebu stálého jídla nedokáží ovlivnit.
Autor: where is andrew now
